Všichni se rodíme jako cvoci. Některým to zůstane. (S. Becket: Čekání na Godota)
Nespřátelím, nehlásnu a reklamy napsané jinde než TADY bez milosti mažu!!!
Odpovídám, pokud je kam a na co.

Dopis: Bez tebe bych nebyla nic

8. května 2011 v 9:42 | Charlie |  Povídky
Dopis psaný jako slohová práce ve škole, literární útvar byl dopis. Tehdy jsem vůbec netušila komu a o čem budu psát. Pokud se necítíte zrovna dvakrát dobře, raději tohle čtení odložte na později...


Milá maminko,

tento dopis adresuji tobě, jelikož jsi to byla ty, která mě dokázala povzbudit. Dokázala jsi mi zvednout náladu a dostat mě z úplného dna. Byla jsi se mnou při mých prvních krocích. Vždycky jsi byla mou oporou, když jsem se trápila. Pomohla jsi mi zahnat strach nejenom z písemek ve škole, ale i strach z toho, že si nezapamatuji cestu domů. Už jsem tady dlouhých osmnáct let. Ani se mi nechce věřit, že je to tak dlouho. Máme spoustu společných zážitků, na které nikdy nezapomenu. Přesto, že teď jich už tolik přibývat nebude.

Když jsi se před pěti lety odstěhovala - tehdy, mě neznámo kam - myslela jsem si, že tě už nikdy neuvidím. Vzpomínám si na spoustu dní i nocí, kdy jsem měla oči zarudlé a utápěné v slzách. Vlastně jsem se nikdy nedozvěděla, co bylo tím pravým důvodem, že teď už bydlím jen s tatínkem.

Pamatuji si na nejšťastnější den v mém životě. Přišla jsem ze školy, měla jsem strašnou radost z jedničky z diktátu a těšila jsem se, že ji se mnou budeš radostně sdílet. Stejně jako všechny předešlé starosti i radosti. Ale tys byla pryč. Tatínek byl ještě v práci a Martin se nejspíš toulal někde venku se svými kamarády. Nejprve jsem si myslela, žes šla nakoupit nebo si zdokonalit své nehty. Jenže když ses dlouho nevracela, začalo mi to všechno docházet. Opustila jsi nás a tím se ten den stal mým nejsmutnějším.

Následující den ráno byl u nás doma snad největší chaos. Tátova nervozita byla na něm hodně znát. Bál se, aby na něco nezapomněl a v pořádku nás s bráchou vypravil do školy. Troufám si říct, že to bylo horší než při mém nástupu do školky. Ačkoli se to časem zlepšovalo, všichni si uvědomujeme, jak moc nám tady chybíš. Teď nám nikdo nepřipomíná, že by se měly vynést odpadky nebo abychom pomohli s úklidem.

Tím hlavním důvodem, proč jsem si dala práci a psala tenhle dopis, byl, abych ti mohla popřát vše nejlepší k tvému svátku. Dni matek. Děkuji ti za všechno, co jsi pro mě udělala. Děkuji ti za to, že jsi mi dala život. Mám tě ráda a vždy budu mít ať se stane cokoliv. Bez tebe bych nebyla nic. Vím, že jsi tyhle věty ode mě často neslyšela a vím, že teď už to jen těžko zachráním.

My se tu máme v rámci svých možností dobře. Často na tebe myslíme. Snad i ty se máš, jak jen nejlépe to jde. Věřím, že tvůj příští svátek oslavíme všichni společně. Pozdravuj tetu Dášu v Nitře a doufám, že se brzo uvidíme a ty se rozhodneš nás už nikdy neopustit.

S pozdravem

Tvá milující dcera
PS: Má adresa se nezměnila.

A jestli jste dočetli až do konce, zamáčkněte slzu. Pravdou není téměř nic
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jerry ;) Jerry ;) | Web | 8. května 2011 v 12:05 | Reagovat

Uf :D co říct... Páni! :)) Úžasně dojemný příběh a už když jsem byl někde u části, že Vás máma opustila, připravoval jsem si otázku, jestli to je opravdu pravda, tohle mě opravdu donutilo to přečíst do konce, což se mi často nestává ( i když u Tebe už je to pravidlem ;)). Naprosto přesvědčivé, má to cit, má to něco do sebe :) A nakonec i mě to v neposlední části pobavilo. Bylo mi to děsně líto a že jsi to završila větou, že téměř nic z toho není pravda mě i uklidnilo :D Ale opravdu: klobouk dolů :)

2 Jerry ;) Jerry ;) | Web | 8. května 2011 v 14:14 | Reagovat

No jo, to určitě :) je báječná :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama