Všichni se rodíme jako cvoci. Některým to zůstane. (S. Becket: Čekání na Godota)
Nespřátelím, nehlásnu a reklamy napsané jinde než TADY bez milosti mažu!!!
Odpovídám, pokud je kam a na co.

Únor 2010

Škola nás má připravit na život ne o život

28. února 2010 v 12:46 | Charlie |  Psáno perem života
Když jsem přemýšlala, jak nazvat tenhle článek, napadla mě jedna skupina na FB. Protože je konec měsíce, tak nám naše milá třídní bude známkovat ZAVko (pro ty co neví, je to program na psaní všemi 10). Známka závisí na počtu cvičení. A teďka jsem u cvičení kde musíte text ospat, enter a odzadu a ještě s limitem 10 minut. Řekněte mi, k čemu mi to bude, že budu umět perfektně psát odzadu. Prostě nadpis mluví za vše. Většinu svého života strávíme ve škole, někdo i víc =)
Takže já se s vámi loučím a jdu psát o 111 zaměstnancích a firmě s tajupným názvem AT 1.

Knihy se nebojím

21. února 2010 v 13:09 | Charlie |  Anketní články
Bioložka, doktorka ani veterinářka ze mě určitě nebude. Nesnáším krev a při každé injekci zblednu a udělá se mi blbě. Když jsem byla malá, dostávala jsem většinou encyklopedie a podobné knížky ve škole se mě pak ptali, jestli raději koukám na film nebo čtu knížku.

Vím, že to víš a ty víš, že to vím já. Ale oba předstíráme, že nevíme, že to víme

14. února 2010 v 20:16 | Charlie |  Psáno perem života
Přesněji by to mělo být Vím, že to víš. Ty víš, že to vím já. Ale předstírám, že nevím, že to vím. Pochopili ste? Nevím, proč mě tohle vůbec napadá.